další vtipy

4. ledna 2009 v 12:07 | pleš
dám sem nějaké vtipy,můžete sem pomocí komentářů přidávat další.

Osud je štědrý
Přijde hrbatý do krčmy a nemá hrb. Ptají se ho, jak se to stalo.
"No šel sem v noci přes hřbitov a potkal sem smrtku. Ona se mne ptá:"
"Máš hrb?"
"Mám."
"Tak dej."
"No a byl sem bez hrbu."
Slyšel to slepý a říká si, že když hrbatému sebrala hrb, tak jemu vrátí
zrak. Vydal se na hřbitov a potkal smrtku. Ta se ho zeptala:
"Máš hrb?"
"Nemám."
"Tak tu máš."

Tři mrtví v nebi
Svatý Petr takhle na bráně zastaví tři chlápky a povídá:
"Pánové, poslední dobou máme děsně přeplněno, takže mi nejdřív
musíte říct, jak jste zemřeli a já posoudím, zda máte nárok na místo tady."
První chlápek se pouští do vyprávění:
"Bydlel jsem v centru v tom novém mrakodrapu, ve třicátem patře.
Jednou jsem takhle odpoledne na balkóně cvičil aerobic, když jsem nějak
zaškobrtl a převážil se přes okraj. Naštěstí se mi povedlo, jak jsem padal,
se o patro níž chytit zábradlí. Měl jsem i štěstí, že v tom bytě někdo byl.
Zevnitř vylezl nějaký člověk, ale místo, aby mi pomohl, mě začal mlátit přes
prsty. Chvíli jsem se ještě držel, ale když si ten chlap doběhl přes kladivo a
jeden po druhém mi přerazil prsty, tak jsem se pustil. Nějakým zázrakem jsem
dopadl do hustého křoví a kromě pár škrábanců a vyraženého dechu se mi nic
nestalo. No, a když jsem se tak hrabal z toho křoví, najednou jsem zaslechl
divný zvuk, zvedl hlavu a přímo na mě přistála lednice. No, a to mě už zabilo a
tak jsem tady."
"No, to je hodně skličující příběh, tak běžte dál. A co vy?" ptá se
Petr dalšího.
"Já dělal v účetní firmě ve městě a jednou mi někdo zavolal, že mi
nějaký chlápek chodí za ženou. Tak jsem se sebral, honem domů. Výtahy nejezdily,
tak jsem musel vyběhnout devětadvacet pater. Vlítnu do bytu, žena v županu,
zpocená. Tak já prohledal celej byt. Až na balkóně jsem toho mizeru našel. On se
nechtěl pustit, tak jsem ho praštil po prstech kladivem. A představte si, on
spadne dolů celou tu výšku a nic se mu nestane. Já vám byl tak rozčílenej,
vlítnul jsem do kuchyně, popad ledničku a hodil jsem ji na něj z toho balkónu.
Jenže už nejsem nejmladší a srdce ten nápor nevydrželo, tak jsem se tam složil a
už mě neprobudili."
"No, to je taky smutné, tak běžte. A co vy?"
"No, to se vám takhle jednou schovávám nahatej v lednici...."

Nákup
Paní Nováková potká na ulici paní Blažkovou s manželem.
"Dobrý den, paní Blažková. Kampak? Na nákupy?"
"Ale, jdeme manželovi koupit boty. Asi za hodinku
budeme doma, tak se zastavte na kafe."
Asi za hodinu Nováková přijde k Blažkům, zazvoní, Blažková
otevře - celá v černém. Pozve Novákovou dál a v kuchyni na
stole leží rakev, kolem ní svíčky a v rakvi mrtvý pan Blažek.
"Proboha, paní Blažková, copak se mu stalo, ještě před
hodinou vypadal úplně zdravě."
"Tak si to představte, paní Nováková. Přišli jsme do
obchodu, Karel si vybral boty a já mu povídám:
"Karle vyzkoušej si je radši, aby ti nebyly malý".
Ale on že ne. Tak jsme je koupili, přišli jsme domů a představte si
ty boty mu byly malý. No řekněte, paní Nováková, nezabila byste ho?"




Důchodce před krámem
Stojí děda před obchodem s obuví a mrmlá si:
"Je to pravda, že móda se vrací, před sedmdesáti lety
jsem chodil bosý a teď budu zase."


Jiný kraj, jiný mrav
Mladík z Austrálie přijede do New Yorku, najde na ulici prostitutku a přivede si
ji do hotelu. Ona si sundá blůzu, on vyhodí židli z okna. Ona si sundá sukni, on
vystrčí oknem i postel. Ona říká:
"Hele, víš vůbec, co děláš?"
"Myslím, že jo. A jestli to bude podobné, jako s klokanem, budeme
potřebovat docela dost místa."

Malý chemik
Pepíček si vzal svoji novou chemickou soupravu do sklepa, kde celé odpoledne
prováděl různé pokusy. Jeho táta se vrátil z práce a šel se podívat, co synek
tropí. Ten zrovna seděl obklopen baňkami a zatloukal cosi do zdi.
"Proč zatloukáš ten hřebík do zdi?" ptá se otec.
"To není hřebík," říká synek, "to je mrtvý červ. Chtěl jsem ho
pomocí své speciální směsi oživit, ale on místo toho ztvrdnul na kámen."
"Víš co? Hele, ty mně dáš tu baňku s touhle chemikálií a já ti hned
zítra koupím motorku!"
Pepíček nepřemýšlel dlouho a podal tátovi baňku. Druhý den, když přišel Pepíček
ze školy, tak před brankou stál na chodníku zbrusu nový Mercedes. Pepíček se šel
zeptat tatínka, proč koupil auto a ne motorku.
"Motorku máš v garáži, synku," řekl otec, "ten Mercedes je od maminky."


Jednoho krásného dne
Pepíček ráno vstane, je hezky, svítí sluníčko, ani mráček na nebíčku, a povídá:
"Dneska by to šlo."
Druhý den taktéž.
Třetí den je škaredě, prší a Pepíček jen tak mručí a neříká nic.
Další den je zase hezky, slunce září a Pepíček zase:
"Tak dneska by to šlo."
Maminka pořád nechápe, co se děje, tak se ho zeptá:
"Pepíčku, proč pořád říkáš 'dneska by to šlo?'"
"No tatínek říkal, že jednoho krásnýho dne všechny komunisty popraví."


Fyzika je krutá
Po poušti jede typický arab na své velbloudici a horko je k padnutí. Náhle kolem
něj profrčí český cyklista na kole Olpran. Když se cyklista a Arab sejdou večer
pod jednou palmou v oáze, vyptává se Arab Čecha, jak to dělá, že nepadne při
jízdě na kole horkem. Čech mu ochotně prozradí, že zkrátka jede tak rychle, že
ho svištící vzduch ochladí. Arab vyskočí na velbloudici a pobízejíc ji bičem
žene přes poušť. Asi po hodině běhu velbloudice padne mrtvá. Arab sleze
ze hřbetu a naštvaně do ní kopne:Asi zmrzla,svině!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama